Historie
Historie Moravských bratří se datuje od roku 1457, kdy z popudu bratra Řehoře ve východočeském Kunvaldu vznikla Jednota bratrská (Jednota českých bratří). Po smrti učitele národů – J. A. Komenského (1670) byla jednota v takovém úpadku, že téměř přestala existovat. Samotní Moravští bratři uvádějí jako datum obnovení Jednoty bratrské 3. srpen 1727 v Horní Lužici – dnes německé Sasko, ve městě Hernhut (Ochranov). Do těchto oblastí přišli pod vedením jejich zakladatele Kristiána Davida, tesaře ze Ženklavy u Štramberka, narozeného 17.2.1692. Tito lidé pocházeli převážně z moravských obcí Suchdol nad Odrou, Kunín, Rutavice, Mankovice, Šenov, Životice, Ženklava, Štramberk, Mořkov, Nová Ves, Karlova Ves atd. V Ochranově na panství hraběte Zinzendorfa, který jim pomáhal, začali Moravští bratři plánovat svoje misie.
Jméno Moravští bratři údajně vzniklo někdy kolem roku 1731 v Anglii. Pod tímto názvem jejich první výprava přijela do dnešního USA (1735) na úžemí Georgie do Savannah, kde v té době bojovali španělští a angličtí kolonisté. Britové, na jejichž území se Moravané nacházeli, nutili Moravské bratry, aby se z těchto bojů také aktivně účastnili. To však bratři odmítli, protože to bylo proti jejich náboženskému přesvědčení. Proto odešli do Pensylvánie, do údolí řeky Lehigh (1740), kde začali stavět svoji osadu. Do Pensylvánie šli pod vedením Moravana jménem David Nitschman ze Suchdolu, kterého v Berlíně vysvětil sám vnuk Komenského, Daniel E. Jablonský jako prvního biskupa církve Moravských bratří. Roku 1741 přijel do Pensylvánie i hrabě Zinzendorf, který přijel bratry navštívit. Byl ubytován v prvním postaveném domě jejich osady. Na štědrý večer 1741 pak hrabě slavnostně novou osadu pojmenoval BETHLEHEM.
Bethlehem se od té doby stal jejich hlavním sídlem a základnou, kde se věnovali především výchově mládeže. Založili zde dívčí internát, čímž dali základ k založení vysoké školy Moravian College, která funguje dodnes. Současná osada čítá cca 73 000 obyvatel. Můžete tu najít muzeum, archív a ústřední chrám Moravské církve.
Jak už bylo řečeno, hlavním cílem této moravské církevní komunity byly misionářské výpravy, tj. šíření křesťanství, vzdělanosti a míru. Moravští bratři jsou považováni za průkopníky misionářské činnosti mezi Indiány na americkém východě. Například v Ohiu David Zeisberger ze Suchdolu na Moravě jako první založil křesťanskou osadu a první školu pro Indiány. O této skutečnosti napsal i americký spisovatel Z. Grey román Duch pohraničí. V roce 1734 začínají Moravští bratři pronikat do oblasti Kanadských jezer mezi kmeny Mohykánů, Munse, Delaware, Mohawk, kde nachází svoje přívržence a stoupence. V té době byly Moravané mezi těmito indiánskými kmeny známi svou laskavostí a lidskostí. Indiáni, kteří přijali víru a nový způsob života, odešli s bratry do Pensylvánie, kde si vystavěli osady, farmy a kde se také mnohému učili. Indiáni se proto dobrovolně a s vděčností začali nazývat Moravian Indiens – Moravští Indiáni. Je logické, že jejich postavení bylo velmi nelehké; jednak proto, že odmítali jakoukoli válku jako jejich učitelé, jednak proto, že byli pouze Indiány. Časem byli pomalu, ale jistě vytlačení bílými kolonisty do rezervací v nehostinných pensylvánských územích. Dnešní americká statistika říká……z několika set Moravských Indiánů jich dnes žije asi sto! Mnozí z nich se dodnes hrdě označují za Moravany.
Roku 1753 založili bratři své druhé sídlo. Je to dnešní Winston – Salem v Severní Karolině s okolními bratrskými osadami: Bethalova, Bethanie, Friedlant. Salemská osada byla v posledních letech věrně zrestaurována na Moravský skanzen. Dále Moravští bratři přes 200 let působili mezi Eskymáky severního Labradoru (Kanada). Díky této misii se tito Eskymáci zachránili před krutým osudem Eskymáků z jižního Labradoru, kteří podlehli bělošské expanzi. Guvernér té oblasti Wiliam MacGregor o Moravských bratrech napsal: Protože jsem se na vlastní oči přesvědčil o misijní práci na Labradoru, cítím za svoji povinnost, abych pověděl, že neznám jiných mužů a žen, kteří by si zasloužili větší úcty a sympatie a povzbuzení za svou jedinečnou, naprosto altruistickou činnost plnou osobních obětí.
Naši bratři samozřejmě nepůsobili jen v Severní Americe, ale dostali se například až do indického DŽAMU a KAŠMÍRU, toho času pod anglickým koloniálním vlivem. V roce 1885 zde založili ve městě Leh ( 3500 metrů nad mořem) v Himalájích na indicko – čínských (tibetských) hranicích kostel. Nad vchodem je tabule s nápisemMoravian Church (Moravská církev). Dodnes zde také funguje Moravský institut (škola s internátem) pro nejchudší děti zdejší oblasti a uprchlíky z Tibetu.
Další zemí, kde působila moravská misie, byla Jižní Afrika. Zde Moravan Jiří Schmid založil v jedné hotentotské vesnici školu, kde černošské domorodce vzdělával. Dnes můžeme Moravské bratry najít například ve vesnici Elim, která byla založena 12.5.1824. V místním kostele jsou nejstarší hodiny v zemi z roku 1764, které pochzejí z německého Zittau. Černoši zde žijí v řadě barevných zděných domcích s typickými prvky staré venkovské architektury Moravy či jižních Čech. Elim je jedním ze dvou center Moravské církve v Jihoafrické republice (tím druhým je městečko Genanendal).
Roku 1849 byl Moravskými bratry pokřtěn nejpočetnější a nejsilnější indiánský kmen Miskitů, usazených na březích řeky Coco nikaragujského atlantského pobřeží. Bylo zde utvořeno místní duchovenstvo, které existuje vedle tradičních struktur (např. Rada starších). V dobách SANDINOVSKÉ revoluce (1959 – 1969 – 1979) proti diktátoru jménem Somoza, kdy proti sobě bojovali SOMOZOVCI – národní gardy a FSLN – SANDINOVCI, zůstali Miskitové věrni svému MORAVSKÉMU protestantskému vyznání a nebojovali.
Dále Moravští bratři působili nebo působí např. v Jihoamerických pralesích a na Aljašce. Je zajímavé a pozoruhodné, že tam, kde bratři prováděli svoji misionářskou činnost, se tamější lidé začali hrdě nazývat Moravany a ke vzdálené Moravě vzhlíželi jako k zemi vzorné a zaslíbené. Moravané však podporovali i kulturu. Vytvořili nejstarší americký symfonický orchestr, čímž položili základy k provozování vážné hudby v Americe.
Co vedlo Moravany k emigraci?
1625 – Císař Ferdinand II. vydal dekret, který uznával pouze římsko – katolické vyznání, nekatolíci byli mimo zákon a byli perzekuováni, stíháni nebo vyhnáni.
1620 – 1644 – Valašské povstání. Moravští Valaši povstali proti katolizaci.
1727 – Odchod Moravanů do Lužice (dnes Sasko).
1777 – Další povstání Moravských Valachů proti katolizaci.
Z těchto faktů vyplývá, že bratři pocházeli z těch části Valašska nebo jeho přilehlých oblastí kam ozbrojené povstání Valachů zasahovalo. Dále je faktem to, že Moravské Valašsko bylo v té době z převážné většiny evangelické a silně odbojné. Jelikož se někteří evangelíci nechtěli smířit s násilnou katolizací a tajným scházením v modlitebnách v beskydských horách či v sousedních slezských kostelích, odešli do Horní Lužice, kde za vydatné podpory jejich mecenáše a ochránce hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa založili osadu Ochranov, kde se k nim připojili další evangelíci nejen z Moravy, ale i z Německa a Čech.
Moravian Church – Moravian Brethren, současnost
Moravští bratři jsou evangelickou církví, která ze světového pohledu není příliš veliká, ale zato jejich práce a výsledky jsou neocenitelné a veliké. Jejich posláním je šíření křesťanství, míru a vzdělanosti do všech částí Země. Jejich činnost je v misiích a zakládání nových sborů. Ve své správě mají mnoho škol různých typů, internátů, nemocnic např. v Izraeli, domovů pro mentálně postižené, domovy pro bezdomovce např. Moravian Open Door(Moravské otevřené dveře) v New Yorku, atd. Bratři působili nebo působí např. v Kanadě, USA, Nicaragui, Hondurasu, Zairu, Malawi, JAR, Surinamu, Tibetu, Indii, Aljašce, záp. Evropě, karibské oblasti atd.
Moravská církev (Moravian Church) je jedna z mnoha, která je samostatnou součástí mezinárodní Jednoty bratrské latinsky zvané UNITAS FRATRUM (UF). UF tvoří svazek osmnácti provincií spjatých původem, vyznáním, učením a biskupstvím. Společné řády vytváří synod UF, který se schází jednou za sedm let a je nejvyšším řídícím orgánem UF. Předsedové jednotlivých provincií tvoří tzv. UNITY BOARD (společnou radu), která je výkonným orgánem synodu a zasedá v mezidobí synodů.
Prý je repríza 28.12. 2010 ve 14:50 také na ČT2.
Já to žel dnes neviděl.
Taky jsem chytil jen konec,tak mám v úterý šanci ;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.